Poznávací zájezd do Vídně

Dne 21. června 2007 jsme se o půl šesté ráno sešli před hospodou U Komendů. S malým zpožděním jsme dobře naladěni vyjeli směr Vídeň. Po třech hodinách rušné jízdy, kdy se někteří nejmenování páťáci velmi dobře bavili, jsme byli na místě. Zvědaví jsme se vydali vídeňskými uličkami ke slíbené klenotnici, která nás opravdu nadchla. Pro každého se našlo něco. Kluci obdivovali meče vysázené rubíny a diamanty, holky krásně šité šaty, látky a obrovské šperky. Když jsme se nabažili pohledu na klenoty, následovala procházka ke kostelu Sv. Štěpána. Po patnáctiminutovém rozchodu při kterém většina z nás obdivovala krásy kostela a ostatní vychutnávali zmrzlinu na lavečkách jsme se sešli, abychom se vydali k autobusu, který nás měl zavést do zábavného parku Pratru. Když už jsme z dálky viděli vídeňské kolo, začali jsme se opravdu hodně těšit. Paní průvodkyně nás ještě upozornila, ať jsme opatrní a rozvážní, ale jakmile se určilo kde si dáme sraz, všichni se rozeběhli ke kolotočům, jako kdyby se nic neřeklo. Jezdilo se na horských dráhách, rychlých kolotočích hlavou dolů, chodilo se do zábavních a strašidelných domů a nebo jen tak posedávalo a nevěřícně koukalo na ohromné atrakce. Po třech hodinách zábavy jsme se vydali domů. Asi po hodině jízdy se kolem nás začali kupit černé mraky a zvedal se vítr. U hranic nás chytla velká bouřka. Dokonce začalo téct do autobusu, takže si někteří inteligentní jedinci vytáhli deštníky a měli z toho velkou legraci. Krátká zastávka na benzínce nám přišla vhod, protože jsem měli možnost dokoupit zásoby sladkostí, jídla a pití. Déšť, hromy a blesky nás provázely celou cestu domů, ale nakonec jsme šťastně dojeli. Za tento pěkný výlet děkujeme paní učitelce Romanové a paní učitelce Chmelové, které s námi měly svatou trpělivost a byly na nás moc hodné, paní průvodkyni, která nám pověděla spoustu zajímavých věcí a taky panu řidiči, který nás v pořádku dovezl domů.

Honza Řehák a Darina Kameníková