2018/2019 2017/2018 2016/2017 2015/2016 2014/2015 2013/2014 2012/2013 2011/2012 2010/2011 2009/2010 2008/2009 2007/2008 2006/2007 2005/2006 1960 - 1969 1950 - 1959

Školní výlety 2009/2010

• 1. třídy - Hřebčín Napajedla, Zámek Chropyně, Květná zahrada Kroměříž
• 2. třídy - Teplice nad Bečvou, Helfštýn
• 3. třídy - Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm
• 4. třídy - Buchlovice, Tupesy, Archeoskanzen v Modré
• 5. třídy - Vizovice
• 6. A - Žulová
• 7. třídy - Praha
• 8. A - Praha
• 8. B - Vizovice

8. B - Vizovice

Náš výlet začal ve čtvrtek krátce po skončení školy. Ve 2 hodiny byl nástup, a pan učitel Hložek a paní učitelka Vašáková shlédli naše krásně zpocené obličeje a doupravili už tak zdemolovaná kola před únavnou cestou. Naskládali jsme naše obrovitánské bágly do auta, udělali poslední úpravy a vyrazili směr Revika. Bylo šílené vedro a my chvílemi mysleli, že umřeme, ale přesto jsme cestu tam zvládli bez velkých problémů.
Zmoření, ale šťastní z našeho výkonu, jsme si vybalili a skočili do bazénu, který čekal přímo na nás a taky pak už náš byl, protože jsme se od něho v podstatě nehnuli ani na krok. Jelikož jsme byli „velice hodní“ PS: my vždycky, tak jsme měli povoleno ponocovat a toho taky řádně využili. Po krušné noci už věděla celá Nevyspaná Revika, že nějaká 8.B ze Štípy dojela na výlet. Po velice náročné a krásné rozcvičce a ještě krásnějších hodech do bazénu, ve kterém někteří jedinci skončili i oblečení, nás čekala snídaně a pak slunná opalovačka.
Ale abyste si nemysleli, že náš výlet spočíval v lenošení u bazénu, tak musíme upozornit, že jsme velice dřeli uklízením našich pokojů a zabíjením maličkých mravenců. Taky běháním po lese, které pan učitel Hložek se svým skrytým talentem a sportovním duchem zorganizoval. Skoro nikdo se neztratil a už vůbec nikoho nepoštípali komáři. Paní učitelka Vašáková by vám mohla vyprávět. Taky šlo poznat že jsme sportovně založení, protože jsme neustále něco hráli, od tenisu až po volejbal.
Večer, po tom co jsme všichni úspěšně absolvovali, i když vlastně někteří po dvojicích, takže neúspěšně";-) stezku odvahy, nás čekala paní uč. Vašáková s nachystanými špekáčky a mnoha balíčky maršmelounů, které byly opravdu výborné, zvláště ty spálené a roztečené. Mimo jiné i komáři se pořádně najedli a my byli o pár kapek krve lehčí. Moc dlouho jsme se u ohně nezdrželi, ale letěli na pokoje si užívat poslední večer. Naše útočiště byla lavička před holčičí chatkou, ze které šlo krásně vidět na nebe plné hvězd.
Kluci si ještě dali noční koupel a když jsme konečně nad ránem zalehli, věřte že jsme se moc nevyspali. Ráno jsme úplně naposled okusili náš bazén, nasnídali se, sbalili věci a vydali se na zpáteční cestu na kolech. Teprve teď se na nás projevila večerní únava a děkovali jsme za každou malinkou zastávku. Náš výlet skončil velkým hvozdenským kopcem, završeným v hospůdce na Osmeku, kde jsme dostali pozornosti od učitelů. Tam jsme se už rozjeli do všech světových stran.
Za tenhle úžasný výlet bysme strašně moc chtěli poděkovat panu učiteli Hložkovi a paní učitelce Vašákové, kteří se s námi 3 dny trápili, napomínali nás a stejně to nepomáhalo.

Děkujeme

Mája Holbová