• Speciální pedagog
• Metodik prevence
• Výchovný poradce

Obec Kostelec

Vznik Kostelce je spjat s dějinami hradu Lukova. Ten vznikl někdy ve 12. století, ale první zmínka o něm je teprve z roku 1332. Byl to hrad zeměpanský, dobře opevněný, a v jeho blízkosti bylo založeno několik vesnic. Vzniká Fryšták, Lukovec (dnes Lukov), Hvozdná, Ostrata, Štípa, Kostelec a další.

O Kostelci je první zmínka v roce 1399. Obec dostala jméno podle kostela, který tu kdysi stával. Takový kostel je zmiňován v listinách z let 1480-1535. Stával prý tam, kde je dnes bývalá zahrada kosteleckého občana Martina Žídka. Kostelík byl malý, dřevěný, s kamennou podezdívkou. Byla v něm umístěna i soška P. Marie, kterou kostelečtí farníci uctívali.

Obec leží podél žlebu potoka zvaného Strhanec (dnes už teče jen v potrubí), vlévajícího se do Štípského potoka pod kopcem Baba.

V polovině 17. století bylo v obci asi 25 usedlostí, v roce 1834 bylo 103 domů s 729 obyvateli. V roce 1900 bylo domů 152, v roce 1910 překročil počet obyvatel tisícovku (1003). Kolem roku 1930 vzrostl počet obyvatel na 1250 a domů bylo už 203. Ke Kostelci patřily i samoty Filákových mlýnů (Horní a Dolní), Myslivna, V potokách (2 domy), Na rybníkách (hájovna) a Valachův žleb. Malý Kostelec byla označována část u Štípského kostela. Katastr obce měřil 1038 ha, dnes měří 913ha.

Horní Filákův mlýn (dnes Horákův) byl v údolí Januštice, měl turbinu a vyráběl i elektrický proud. V Dolním Filákově mlýně (dnes je to Zavrtálkův mlýn) bylo vodní kolo a mlela se kromě selské mouky i prosná kaše. V lese, zvaném dne Šroťák, stál třetí mlýn, větrný. Šrotovalo se v něm obilí.

Na místě hráze Fryštácké přehrady stál Tlustákův, dřívě Salingerův, mlýn postavený jistým Kordálem. Mlýn vlastnila od roku 1914 až do výstavby přehrady rodina Kylhofů. Již v roce 1914 byl mlýn přebudován na soukenickou dílnu. Majitel - Josef Kylhof (bratr mého praděda) padl v roce 1915 u Ugovice v Korutanech. Svědkem jeho smrti byl soused Matulík. Mlýn měl číslo popisné 54 a místo se jmenovalo "Osada u Mlýna".

Přidáno v lednu 2016 ze vzpomínek pana Stavjaníka – děkujeme.

Obec byla elektrifikována v roce 1930.

V době, kdy ve Zlíně zaváděl strojní výrobu obuvi T.Baťa, žilo v Kostelci asi 20 zemědělců, jeden pekař, dva řezníci, jeden holič, třináct zedníků, šest tesařů, pět stolařů, dva natěrači a dva malíři. Bylo zde 9 obchodů a 4 hospody. Mimo to bylo v Kostelci i 12 obuvníků a 9 papučářů. Více než sto osob pracovalo ve Zlíně v Baťově továrně. Během celého roku šila papuče i další část obyvatel, kteří si tak přivydělávali. Kostelec měl i 22 trhovců a několik podomních obchodníků, kteří ušité papuče prodávali.

Pro zajímavost se zmíníme, že v obci byli i perleťáři, kteří vyráběli hlavně knoflíky a bižuterii, a sami chodili se zbožím do světa a nabízeli je.

V Kamencích byl kamenolom (proto i jméno tratě).

Na svahu Vršku kdysi volně vytékal pramen zapáchající sirovodíkem. Byl poznán jako léčivý pro nemocné s kloubním revmatismem a otoky. V roce 1742 zřídila lukovská vrchnost koupele a lázeňský dům pod Babou, a zaměstnala tam i lazebníka.

Ten lázně později koupil. Největší rozmach lázní se datuje do let 1899 a 1908, kdy byl jejich majitelem kroměřížský lékař Jan Kovář. Poslední majitelkou byla Charlotta Seilernová, na jejíž popud byla zavedena Kneippova metoda pro léčení nemocí žaludečních, střevních a i plícních. léčila se také zlatá žíla. Lázně měly kapacitu 55 lůžek. Později se začaly léčit i nervové nemoci, revmatismus a ischias. Koncem 2.světové války byly lázně dost poničeny. Posledním správcem byl Jan Novotný z Kostelce. V roce 1964 přešly do majetku Vítkovických železáren, které si na "Babě" postavily velký nový hotel.

Podél cesty na Vršek byla křížová cesta, dnes je v troskách. Cesta od kostela ve Štípě kolem hřbitova až po Boží muky u křižovatky u Lešné se jmenovala Kostelní a domy podél ní patří do katastru Kostelec. Podél této cesty stávalo kdysi 8 polních kamenných soch svatých, a na opačné straně bylo zase 6 bronzových soch. Sochy prý daroval Albrecht z Valdšteina.

Podél kostelecké návsi před bývalou radnicí stojí pomník s bustou Tomáše G.Masaryka, zřízený na paměť obětí 1.světové války. Celý pomník byl zhotoven sochařem Fr. Svobodou ze Želechovic.

Kostelec byl do roku 1849 součástí lukovského panství, potom až do roku patřil jako svobodná obec do politického okresu Holešov. Pak přešel pod okres Zlín (od r.1949 do 1954 Gottwaldov, od roku 1976 není samostatnou obcí, ale jednou z částí Zlína.

V letech 1960 - 1975 tvořil společnou obec se sousední Štípou a nesl pojmenování Kostelec - Štípa.

Ke dni 1.1.1994 měl 465 domů a 1494 obyvatel.