• Speciální pedagog
• Metodik prevence
• Výchovný poradce

Obec Štípa

Pohorská vesnice ležící v severovýchodní části Vizovických vrchů. Její jméno je zřejmě odvozeno od začátku původního osídlení u panské stěpnice (v Štípí, v Štípů, "v háji Štípem zvaném"). První domky byly postaveny po obou stranách potoka. Už od začátku tvořily obec patrně dvě osady (nebo části), Horní (Hrubá) a Dolní Štípa. Osídlení kolem kostela je pozdější. Obě osady byly roztaženy na délku více než dvou kilometrů. Z dřívější doby se zachovaly i některé místní názvy tratí: Na rytířovém, Na dvořisku, U dvora, Na výpustě (nebo jen Výpusta), V cihelně, Ve žleboch, Hluboká cesta, Ježovsko, Střeběcko, Prokles, Ostřice, Úlehle, Čup, Dolečka, Nad chříbem, Nad kocůrem, U trojáku. Části obce u kostela se donedávna říkalo Malá Praha. Částí Štípy je i Lešná, kde se nachází secesní zámek a ZOO. Nad Štípou ke Hvozdné stojí o samotě větrný mlýn.

První zmínka o obci je z roku 1391, kdy už byla součástí lukovského panství, v tom roce je uváděna i fara (zanikla za třicetileté války).

Začátkem 17.století, kolem roku 1620, měla vesnice 31 osedlých domů, tj. obydlených, z nichž deset patřilo sedlákům a ostatní obývali domkaři. V roce 1834 měla 109 domů a 758 obyvatel, v roce 1930 už 209 domů a 1111 obyvatel. Ke dni 1.1.1994 měla Štípa asi 487 domů a 1537 obyvatel.

Do roku 1849 tvořila součást lukovského panství, od roku 1850 byla včleněna do politického okresu Holešov a v roce 1935 do Zlínského. Od roku 1960 byla spojena s Kostelcem až do roku 1976 a pak byla připojena ke Zlínu.

Původním zdrojem obživy bylo zemědělství, ale většina obyvatel měla spíše podvojné hospodářství, obdělávali půdu a ještě si přivydělávali. V době kolem 1930 bylo v obci 37 soběstačných zemědělců a dvůr. Bylo chováno 77 koní, 301 kusů skotu, 79 vepřů, 39 koz a asi 700 kusů drůbeže. Včelařilo 13 Štípjanů. V té době bylo v obci i 25 zedníků a 30 tesařů, kteří jezdili na práci na Slovensko. Dále byli ve Štípě dva kováři, jeden soustružník, dva bednáři, jeden klempíř, jeden natěrač, čtyři obchodníci, čtyři hostinští a 3 autodopravci. Ve třiceti rodinách se šily papuče. Kolem 80 osob dojíždělo do Baťovy továrny ve Zlíně.

Katastrální území mělo 684 hektarů. Stavební materiál měla Štípa svůj, jeden lom byl nad Štípou a druhý pod Lešnou, byly tu i dvě pískovny a cihelna.

Svobodný dvůr byl ve Štípě do 17. století, potom náležel vrchnosti a nakonec z něho zbyla jen chalupa na Dvořisku, ale nový dvůr byl postaven v roce 1838.

Na konci Dolní Štípy stál i panský špitál založený roku1736, na místě staré školy je teď pošta. Sokolovna byla postavena v letech 1927-28. Pošta je tu od roku 1928.

Mezi nejvýznamnější místa patří mimo Lešnou starý kostel na starém hřbitově a barokní kostel p.Marie s přilehlou klášterní budovou.

Poslední dějiny obce jsou spojeny se vznikem nyní už zaniklého Jednotného zemědělského družstva, které hospodařilo na všech pozemcích po jejich vyvlastnění občanům v padesátých letech (1952).

Štípa i Kostelec byly osvobozeny od německé okupace 6. května 1945 1.československým armádním sborem.

V blízkosti obce byla kdysi ves Ježov, ale v roce 1516 byla už pustá. Zbylo jen jméno tratě Ježovsko.

Na obrázku ze začátku 18. století je vidět starý štípský kostel, od kostela napravo je náznak ulice, představující Dolní Štípu. Vlevo je dolní konec Kostelce, v dálce za ní Fryšták, v němž je vidět- zprava: kostel, ratúz čili radnice s vlašskou střechou, Hrubá hospoda a ještě další dvě budovy. Napravo je hrad Lukov.

Všimněte si malého dřevěného kostelíka s malou věžičkou a vysoké zvonice vedle. Kolem kostelíka je hřbitov. Za ním je znázorněn sad, v němž byl později postaven gotický kostel ("v háji Štípem nazvaném").